Zájezd

Z á j e z d   d o   N D   v  P r a z e
-balet Svěcení jara

Je neděle 16. října. Sedím na měkoučké sedačce druhého balkónu v Národním divadle. Světla zhasínají, zvedá se opona a na jevišti se začínají dít zázraky…
     Sálem zní Mahlerova 1. symfonie D-dur. Tanečníci jsou oblečeni v nádherných světle modrých šatech, které jen zesilují dojem, že baletky a tanečníci jsou lehčí než pírko. Každý jejich pohyb vypadá naprosto přirozeně a jednoduše. Nikdo z nich neudělá na svých špicích ani krůček navíc, vše je přesné a vyrovnané.
     Další část představení patří duetům. V prvním s názvem Déja vu si baletka s tanečníkem na chvíli vyměňují své role. Mathias Denexus tedy tančí v sukni Nicole Delacretové.
     V duetu Lyrická se představují Zuzana Susová a Viktor Konvalinka. Když s grácií tančí a zvedají se ze země snadněji, než by to dokázala hadrová panenka, zatajuje se mi dech.
    V posledním duetu Empty Title tančí Michal Štípa s Magdalenou Matějkovou v rytmu tanga, které dodává němému příběhu napětí a dramatičnost.
    Poslední část Svěcení jara se diametrálně liší od předchozích výstupů. Připadám si, jako kdybych okénkem nahlížela do života domorodců, kteří provádějí tajné mystické rituály na jakémsi posvátném pahorku. Baví mě představa, že každý divák si jejich dokonalou řeč těla může překládat do svého příběhu.
    Autorem choreografií celého představení je umělecký šéf baletu Národního divadla Petr Zuska. Každý, kdo seděl v hledišti, jistě uznal, že Zuska odvedl geniální práci.
    Světla se rozsvěcí, padá opona, ale kouzlo nemizí. Zůstane na hodně dlouho… A to je známkou toho, že představení mělo duši!
 
Za poslední ročník tanečního oboru Lucie Hrochová.

SJv divadle

 

Sdílet

 

euvlajka
Projekt Šablony II pro ZUŠ Ledeč

Tento web používá Cookies k měření návštěvnosti. Rozumím