Aktuálně

Aktuální info pro studenty Akademie SEN zde, aktuální informace pro žáky MT čtěte zde.

FAV 17, dokreslování, koláž - E. Podzimková, CH. Niemann - distanční výuka od 30. 11. do 11. 12. 2020

Výuka proběhne formou google meet (den jako bylo prezenčně), pondělní skupina začíná 15.40 hod., středeční v 15.00 hodin, páteční ve 14.30 hod., stačí být přihlášen na googleúčet a kliknout na odkaz https://meet.google.com/ogh-cpwz-sbn 

PRACOVNÍ LIST S KŘÍŽOVKOU: fav17.pdf fav17

PLAYLIST VIDEÍ FAV 17:

ÚKOL 1 (začne v týdnu od 30. 11. 2020):

Inspiruj se tvorbou CH. Niemanna https://www.christophniemann.com/. Vezmi jednobarevný papír, předmět, nasviť ho a dotvoř ho jednoduchou kresbou. Vyfotografuj výledek (na šířku na formát 16:9) nebo (pokud se předmět pohybuje) natoč také na video (na šířku na formát 16:9). 

 Prosím, neposílejte videa jako přílohy mailu, ale pošlete je vždy přes nějaké cloudové úložiště např. Posílej.czÚschovnaLeteckápošta.czFilemail


Eliška Podzimková je česká animátorka, ilustrátorka, fotografka a umělkyně všeho druhu nyní žijící v Praze. V roce 2014 absolvovala Filmovou Akademii Miroslava Ondříčka v Písku. Nejen díky svému profilu na instagramu @AnimateNY (nyní @eliskap) získala uznání za mořem v USA. Splnila si svůj sen a žila a tvořila ve svém nejoblíbenějším městě – New Yorku. Instagram ji doslova změnil život a přinesl spolupráce, o kterých by tato slečna z Dobřichovic ani nesnila. Nyní má na svědomí např. spot pro Jamieho Olivera, obsazení titulní stránky New Yorského deníku Metro, dokreslené fotky pro americký Vogue či články v celosvětových médiích.

Christoph Niemann (* 1970 Waiblingen, West Germany) je multimediální umělec, kreslíř, ilustrátor, tvůrce knih pro děti a animátor. Studoval na Staatliche Akademie der Bildenden Künste Stuttgart. Jeho práce se pravidelně objevují na obálkách The New Yorker, National Geographic a The New York Times Magazine. Pro vydání časopisu US Open vytvořil první obal The New Yorker Augmented Reality Cover a ručně kreslenou 360stupňovou VR animaci. Mezi klienty patří Hermés, Google, LAMY a Muzeum moderního umění. Je autorem mnoha knih, včetně monografií „Sunday Sketching“ (2016), „WORDS“ (2016) a „Souvenir“ (2017). Jeho nejnovější knihou je „Naděje a sny“ o cestě za uměleckým hrdinou v Los Angeles. S Jonem Huangem vytvořil dětské aplikace PETTING ZOO a CHOMP. Jeho dílo je předmětem epizody Abstract, originální série Netflix.
Vyniká v technice štětcové kresby a akvarelu. Používá originální techniku dokreslování obyčejných věcí a jejich stínů.

Charlotte "Lotte" Reinigerová (1899-1981) byla německá animátorka a režisérka. Narodila v Berlínské čtvrti Charlottenburg. Už jako dítě byla fascinována čínským a indonéským stínovým divadlem. Později, jako teenager, byla ovlivněná tvorbou herce a režiséra Paula Wegenera a navštěvovala ho na přednáškách o animaci. Později se zapojila do herecké společnosti, kam Wegener náležel, a pracovala na vkládaných titulcích pro jeho filmy a přitom vystřihovala siluety podle tváří herců. Společně se svým manželem Carlem Kochem vytvořila několik kratších filmů. Prvním výrazným jejím filmem je animovaný fantaskní příběh o lásce prince Ahmeda a víly Peri Banu, který čerpá inspiraci v pohádkách Tisíce a jedné noci. Dobrodružství prince Achmeda, jehož animace trvala téměř čtyři roky, bylo těžké dostat do distribuce, ale s podporou režiséra Jeana Renoira se po roce podařila projekce v Paříži a snímek byl vřele přijat jak odbornou kritikou, tak i laickým publikem. Tento film se stal prvním celovečerním snímkem svého druhu na světě (vznikl dříve než filmy W. Disneyho). Se vzestupem nacismu se manželé rozhodli emigrovat, avšak nemohli najít zemi, kde by dostali trvalá víza. Nějakým způsobem dokončují dalších dvanáct snímků, tedy až od roku 1939, kdy se konečně usadili v Londýně. Lotte Reinigerová poté navrhla logo pro Anglickou poštu (General Post Office) se siluetou korunky a logo Národní společnosti neslyšících (NDCS). Také roku 1953 vytvořila ilustrace pro spisovatele Lancelyna Greena a jeho knihu o rytířích. Poté animovala sérii více než tuctu filmů inspirovaných pohádkami bratří Grimmů.
Její styl je ojedinělý mezi velkými postavami animovaného filmu díky specifické animační technice asijských stínoher za použití krajkově jemné siluety.
Lotte Reinigerová zemřela ve věku 82 let v Německu.

Hermína Týrlová (1900-1993) byla česká scenáristka, režisérka a animátorka. Jedná se o spoluzakladatelku českého animovaného filmu, jež se věnovala převážně loutkové animaci a jejíž umělecká kariéra je spojena s Filmovým studiem ve Zlíně. Svoji početnou a mezinárodně oceňovanou tvorbu zasvětila především nejmladším dětským divákům.

Pocházela z hornické rodiny, která žila v chudých poměrech. Otec se věnoval také řezbářství, což Týrlovou již v raném věku ovlivnilo ve vztahu k loutkám, jimž později zasvětila svou tvorbu. Byla nejmladší z pěti dětí, ze kterých se poměrně brzy stali sirotci. Jedenáctiletá Hermína se po smrti otce i matky ocitla v sirotčinci.
V patnácti letech už však žila v Praze a vystupovala v divadle Uranie jako tanečnice a herečka. Zde poznala Karla Dodala, který ji seznámil s animovaným filmem. Dodal byl průkopníkem tohoto typu tvorby v Československu – od poloviny dvacátých let natáčel především kreslené reklamy, ale i některé vlastní autorské snímky. Pod Dodalovým vedením se tedy Týrlová učila kreslit a fázovat. Zároveň se stali párem i v soukromí. Jejich manželství sice nevydrželo, ale spolupracovali spolu i poté, co se Dodal znovu oženil a s druhou manželkou Irenou Dodalovou založil v roce 1934 ateliér Ire-Film zaměřený speciálně na animaci. Studio přerušilo svou činnost v důsledku zhoršující se politické situace před druhou světovou válkou. Týrlová přesídlila z Prahy do Zlína, kde dostala příležitost pokračovat v animované tvorbě. V roce 1942 zde s velkým úspěchem realizovala svůj první loutkový film Ferda Mravenec.
Po něm začala pracovat na snímku Vánoční sen, který však těsně před dokončením shořel při požáru zlínských ateliérů. Týrlová poté onemocněla a film na popud studia kompletně přetočil Karel Zeman, jenž se na původní verzi podílel jako asistent. Tato událost stála u počátku rezervovaného vztahu mezi Týrlovou a Zemanem po zbytek jejich kariér.
Stejně jako Zeman, zůstala i Týrlová věrná Zlínu po celý svůj život. Bydlela v domě poblíž filmových ateliérů, kde měla svoji vlastní výrobní skupinu loutkového filmu. Nikdy se už znovu neprovdala a přestože se ve své tvorbě programově zaměřovala na dětské publikum, sama zůstala bezdětná.

Ke stěžejním dílům Týrlové patří kromě Ferdy Mravence snímky Vzpoura hraček, Uzel na kapesníku nebo Hvězda betlémská. Její tvorba se vyznačuje poeticky laděnými příběhy s morálním přesahem a ponaučením.
Typická je pro ni kombinace loutkové animace a živé herecké akce a také experimentování s animací rozmanitých materiálů (textil, vlna či třeba vizovické pečivo) a často všedních předmětů (míč, kapesník, psaníčko, kuličky apod.).
Hermína Týrlová za svou kariéru natočila bezmála šedesát převážně krátkometrážních filmů. Animované tvorbě se věnovala až do pozdního věku – svůj poslední snímek Pohádka na šňůře natočila v roce 1986, kdy jí bylo 85 let.

 

 

Sdílet

 

euvlajka
Projekt Šablony II pro ZUŠ Ledeč

Tento web používá Cookies k měření návštěvnosti. Rozumím