Aktuálně

Aktuální info pro studenty Akademie SEN zde, aktuální informace pro žáky MT čtěte zde.

Vektor/bitmapa, barevné modely

Vektorová grafika

Vektorová grafika je jeden ze dvou základních způsobů reprezentace obrazových informací v počítačové grafice. Zatímco v rastrové grafice je celý obrázek popsán pomocí hodnot jednotlivých barevných bodů (pixelů) uspořádaných do pravoúhlé mřížky, vektorový obrázek je složen ze základních geometrických útvarů, jako jsou body, přímky, křivky a mnohoúhelníky.
Výhody

  • Je možné libovolné zmenšování nebo zvětšování obrázku bez ztráty kvality (viz ukázka v úvodu článku).
  • Je možné pracovat s každým objektem v obrázku odděleně.
  • Výsledná paměťová náročnost obrázku je obvykle mnohem menší než u rastrové grafiky.

Nevýhody

  • Oproti rastrové grafice zpravidla složitější pořízení obrázku. V rastrové grafice lze obrázek snadno pořídit pomocí fotoaparátu nebo skeneru.
  • Překročí-li složitost grafického objektu určitou mez, začne být vektorová grafika náročnější na operační paměť a procesor než grafika bitmapová.

Použití

Vektorová grafika se používá zejména pro počítačovou sazbu, tvorbu ilustrací, diagramů a počítačových animací. Pro práci s vektorovou grafikou se používají vektorové editory (např. Adobe Illustrator, CorelDraw, Inkscape, Sodipodi, Zoner Callisto).
Teoretickým základem vektorové grafiky je analytická geometrie. Obrázek není složen z jednotlivých bodů, ale z křivek – vektorů. Křivky spojují jednotlivé kotevní body a mohou mít definovanou výplň (barevná plocha nebo barevný přechod). Tyto čáry se nazývají Bézierovy křivky.
Francouzský matematik Pierre Bézier vyvinul metodu, díky které je schopen popsat pomocí čtyř bodů libovolný úsek křivky. Křivka je popsána pomocí dvou krajních bodů (tzv. kotevní body) a dvou bodů, které určují tvar křivky (tzv. kontrolní body). Spojnice mezi kontrolním bodem a kotevním bodem je tečnou k výsledné křivce.
Formát AI – Adobe Illustrator
Formát AI je patentovaný společností Adobe, jde o nativní formát aplikace Adobe Illustrator. Dokáže uložit vektorovou i rastrovou grafiku a mnoho dalších funkcí Illustratoru. Je podobný formátu PDF – jinými slovy, přejmenujete-li příponu souboru AI na PDF, začne se soubor chovat téměř jako běžné PDF. AI používá jak ztrátovou tak bezeztrátovou kompresi, zvládá různé barevné hloubky, různé barevné modely (RGB, CMYK), indexované barvy a průhlednost. Podporuje více vrstev (do vrstev organizuje Illustrator objekty kresby), nepodporuje však více stran dokumentu a ani animace. V praxi to však vzhledem k určení programu nepředstavuje velký problém.
Formát PDF – Portable Document Format
Potřeba předávat si vícestránkové 2D dokumenty obsahující jak obrázky (bitmapy) tak vektory a text vedla v roce 1990 firmu Adobe k vytvoření formátu PDF. Prošel bouřlivým vývojem a dnes je de facto otevřeným standardem pro výměnu 2D (a v některých případech i 3D) dokumentů. Soubor typu PDF může obsahovat text i obrázky, přičemž tento formát zajišťuje, že se libovolný dokument na všech zařízeních zobrazí stejně. Budeme se mu později věnovat podrobněji.


Formáty vektorové grafiky
eps, .ps – PostScript
pdf – Portable Document Format
ai – Adobe Illustrator Artwork
cdr – Corel Draw
svg – Scalable Vector Graphics
zmf – Zoner Callisto

Rastrová grafika

V bitmapové (rastrové) grafice je celý obrázek popsán pomocí jednotlivých barevných bodů (pixelů). Body jsou uspořádány do mřížky. Každý bod má určen svou přesnou polohu a barvu v nějakém barevném modelu (např. RGB). Tento způsob popisu obrázků používá např. televize nebo digitální fotoaparát. Kvalitu záznamu obrázku ovlivňuje především rozlišení a barevná hloubka.
Rozmístění a počet barevných bodů obvykle odpovídají zařízení, na kterém se obrázek zobrazuje (monitor, papír). Pokud se obrázek zobrazuje na monitoru, stačí rozlišení 72 DPI, pro tisk na tiskárně 300 DPI.

Nevýhody bitmapové grafiky

  • velké nároky na zdroje (při vysokém rozlišení a barevné hloubce velikost obrázku dosahuje i jednotek megabytů, v profesionální grafice se běžně operuje i s podklady o desítkách megabytů)
  • změna velikosti (zvětšování nebo zmenšování) vede ke zhoršení obrazové kvality obrázku
  • zvětšování obrázku je možné jen v omezené míře, neboť při větším zvětšení je na výsledném obrázku patrný rastr

Výhody bitmapové grafiky

  • Pořízení obrázku je velmi snadné například pomocí fotografie nebo pomocí skeneru

Formáty
Používané formáty souborů rozlišujeme jako nekomprimované a komprimované, komprimované pak na formáty s bezeztrátovou či ztrátovou kompresí.
Nejpoužívanějším programem, používaným pro tvorbu a úpravy rastrové grafiky pro internet a pro tisk, je v současné době Adobe Photoshop. Jeho nativní formát PSD podporuje ukládání rastrové grafiky ve vrstvách spolu s vektorovými objekty a editovatelným textem. Pro kvalitní přenos fotografií se nejčastěji používá rastrový formát TIF (příp. TIFF), který je však, stejně jako většina bezztrátových rastrových formátů, pro svou datovou náročnost nevhodný pro použití na webu či v digitálních fotoaparátech. Na webu je nejrozšířenějším rastrovým formátem GIF a JPEG. Za pozornost stojí i formát PNG.
JPEG (Joint Photographic Experts Group) je standardní metoda ztrátové komprese používané pro ukládání počítačových obrázku ve fotorealistické kvalitě.
TIFF (Tagged Image File Format) tvoří neoficiální standard pro ukládání snímků určených pro tisk. TIFF umožňuje jako jeden z mála grafických formátů vícestránkové soubory a proto se často používá například pro ukládání přijatých faxů.
RAW - nijak neupravená data ze snímače digitálního fotoaparátu (může se lišit dle výrobce).
PNG (Portable Network Graphics) je grafický formát určený pro bezeztrátovou kompresi rastrové grafiky. Byl vyvinut jako zdokonalení a náhrada formátu GIF.
GIF (Graphic Interchange Format). GIF používá bezeztrátovou kompresi LZW84 a umožňuje také jednoduché animace. GIF má jedno velké omezení- maximální počet současně použitých barev barevné palety je 256 (8 bitů) v jednom rámci.
BMP - výhodou tohoto formátu je jeho extrémní jednoduchost a dobrá dokumentovanost
WDP je obrázkový kompresní algoritmus a souborový formát určený pro fotografie, vyvíjený společností Microsoft. Podporuje jak ztrátovou, tak bezztrátovou kompresi. Roku 2006 byl přejmenován na HD Photo.
PDF (Portable Document Format - Přenosný formát dokumentů) je souborový formát vyvinutý firmou Adobe pro ukládání dokumentů nezávisle na softwaru i hardwaru, na kterém byly pořízeny. Soubor typu PDF může obsahovat text i obrázky, přičemž tento formát zajišťuje, že se libovolný dokument na všech zařízeních zobrazí stejně. Vytvářet PDF dokumenty lze jak v Acrobatu, Photoshopu a Illustratoru od Adobe, tak v dalších programech (často však pouze jako export do PDF). Prohlížení je snazší, nejznámějším je oficiální prohlížeč mateřské firmy Adobe Reader


RGB

RGB (Red, Green, Blue) je aditivní barevný model založený na faktu, že lidské oko je citlivé na tři barvy - červenou, zelenou a modrou. Ostatní barvy jsou dány sytostí těchto barev.
Model lze vyjádřit pomocí krychle, ve které jednotlivé osy (x,y,z) odpovídají modrému, červenému a zelenému světlu. Kombinací těchto barev lze získat téměř všechny barvy barevného spektra.
Variantou RGB je RGBA (Red, Green, Blue, Alpha), kde je navíc přidán alfa kanál, který nese informaci o průhlednosti.
sRGB je standardní barevný prostor odpovídající možnostem zobrazení většiny monitorů. Jsou v něm definovány základní RGB barvy, hodnota gamma a teplota bílé barvy.
Další variantou je Adobe RGB, který v roce 1998 vyvinula firma Adobe. Má o něco větší gamut než sRGB, o to hlavně v oblasti zeleno-azurové barvy.
Číselná zobrazení
Barevný RGB model mapovaný do krychle. Hodnoty se zvětšují podél osy x (červená), osy y (zelená), a osy z (modrá). Barva v RGB modelu může být popisována zastoupením každé barvy – červené, zelené a modré. Každá může kolísat na minimum (zcela tmavá barva) a na maximum (plná intenzita). Pokud jsou všechny barvy na minimu, odpovídá výsledek černé, pokud jsou všechny barvy na maximu, odpovídá výsledek bílé.
Maximální intenzita červené používá tohoto procentuálního zápisu: 100%, 0%, 0%.
Hodnoty barev mohou byt zapsány číselně v rozsahu od 0 do 255.
Toto je obvykle zajištěno v počítači kde programy naleznou každou barevnou hodnotu v jednom bytu (8 bitů - 2^8 pozic). Maximální intenzita červené používá tohoto schématu: 255, 0, 0. Tento rozsah od 0 do 255 je někdy napsán v šestnáctkové soustavě – plná intenzita červené je pokud: FF, 00, 00, toto může být převedeno jako #FF0000 (užívané v HTML).


CMYK

CMYK je barevný model založený na subtraktivním míchání barev. Používá se hlavně u reprodukčních zařízení, která barvy tvoří mícháním pigmentů. Model CMY obsahuje tři základní barvy - azurovou (Cyan), purpurovou (Magenta) a žlutou (Yellow). Jejich složením by měla vzniknout černá, ale při použití běžných tiskových barev není takto vzniklá černá příliš kvalitní. Proto se používá model CMYK, kde je navíc čtvrtá barva - černá (blacK). Jejím přidáním se navíc snižují náklady na tisk (černý pigment je levnější než barevný).
Jednotlivé odstíny se pak v cmyku popisují 4 čísly (přestavujícími pokrytí jednotlivých barev) např.: cmyk 100 0 0 50. Bílou barvu netiskneme – je to barva podkladu. Abychom tedy dosáhly bílé barvy musíme tisknout na bílý podklad a soutisk všech barev na daném místě bude 0.
Všechny barvy vyjádřené v RGB nelze zobrazit v CMYK a naopak. Důvodem jsou rozdílné barevné trojúhelníky (gamuty). Nastává tedy problém s tiskem fotografií, hlavně se ztrátou brilance barev - barvy na monitoru budou vypadat jinak, než barvy na papíře.
Grayscale – barvy jsou uloženy v odstínech šedi, počet barev je limitován na 256, v obrázku jsou uložené pouze informace o světlosti pixelů.
Indexované barvy – jsou barevným modelem, který redukuje počet barev na (až) 256.

Vzorníky barev

Vzorník barev Pantone
Pantone jsou tzv. přímé barvy, které je možno použít v tiskové technologii ofsetového tisku. Přímé barvy jsou definovány ve vzornících barev, čímž je dosaženo přesné identifikace konkrétní barvy. Vzorník Pantone byl zaveden v roce 1963 a je celosvětově uznávaným barevným standardem a také je nejvíce rozšířen. V praxi se v tiskárnách nejčastěji s přímými barvami setkáváme hlavně v těch případech, kdy nelze vytisknout barvu složením čtyř základních barev C (Cyan), M (Magenta), Y (Yellow) a K (blacK). Přidáním Pantone barev lze dosáhnout speciálních efektů (např. metalické barvy, zlaté, stříbrné, reflexní,…). Pantone barvy jsou vynikající pro definování přesných barev v rámci corporate identity.
Převod barvy mezi vzorníky lze provést vizuálním porovnáním vzorníků nebo odměřením barvy ze vzorníku a hledání podobných hodnot ve vzorníku porovnávaném. Případně jsou webové stránky, kde existují převody mezi vzorníky.

Vzorník barev RAL

je celosvětově uznávaný standard pro stupnici barevných odstínů, který se používá především v průmyslové výrobě interiérových či exteriérových nátěrových hmot a stavebnictví obecně. Jeho smyslem je především možnost získání vždy přesně stejného odstínu barvy. Označení RAL je zkratkou pro ReichsAusschuss für Lieferbedingungen (Říšský výbor pro dodací podmínky).
Již od roku 1927 byly odstíny postupně standardizovány. Nejprve bylo definováno jen 40 barev pod názvem RAL 840, ve třicátých letech bylo značení barev RAL změněno na čtyřmístný systém používaný dodnes a nazvaný RAL 840 R (revised). V šedesátých letech bylo, kromě překladu názvů barev do cizích jazyků, zavedeno pomocné značení, které mělo zabránit přesmyčce čísel. V osmdesátých letech byl zaveden registr lesklých barev RAL 841-GL. A konečně v roce 1993 byla přidána řada RAL Design System.
RAL Design System se skládá z 1625 odstínů určených především pro přesný výběr barevného odstínu při návrhu interiérů.


Vzorník barev CMYK

Nejčastějším barevným prostorem, který používáme v tisku je barevný prostor CMYK. Ten je definován čtyřmi základními barvami Cyan. Magenta, Yellow a Black. Pomocí nich se potom v tisku „míchají“ všechny další barvy. V samotném „míchání“ se uvažuje i barva podložky (papíru), typ rastru a velikost tiskového bodu.
Příklady vzorníků:
CMYK ALL COATED (lesklý natíraný papír - lesklá křída) - basic a pantone paleta pro oblast barvotisku
CMYK ALL COATED MATTE (matný natíraný papír - matná křída)
CMYK ALL UNCOATED (nenatíraný papír - ofsetový „novinový“ papír)
CMYK ALL CLASSIC (lesklý natíraný papír - lesklá křída + CD ROM CMYK DIGITAL)
CMYK ALL COMPLET (lesklý a matný natíraný papír, offetový papír + CD ROM CMYK DIGITAL)
CMYK BASIC COATED
(lesklý natíraný papír - lesklá křída) - základní barevný vzorník pro oblast barvotisku
CMYK BASIC COATED MATTE (matný natíraný papír - matná křída)
CMYK BASIC UNCOATED (nenatíraný papír - ofsetový „novinový“ papír)
CMYK BASIC CLASSIC (lesklý natíraný papír - lesklá křída + CD ROM CMYK DIGITAL)
CMYK BASIC ALL (lesklý a matný natíraný papír, offetový papír + CD ROM CMYK DIGITAL)Čtěte také v přiloženém dokumentu.

Učivo-vektorova/bitmapová grafika, barvy

 

Sdílet

 

euvlajka
Projekt Šablony II pro ZUŠ Ledeč

Tento web používá Cookies k měření návštěvnosti. Rozumím